PORTUGALSKÝ VODNÍ PES - STANDARD FCI
FCI - Standard - PORTUGALSKÝ VODNÍ PES
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1er B – 6530 Thuin (Belgique)
30.03.2009/EN FCI-Standard N° 37
PORTUGALSKÝ VODNÍ PES
(Cão de Agua Português)
PŮVOD: Portugalsko.
DATUM PUBLIKACE OFICIÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 04.11.2008.
VYUŽITÍ: Pomoc při rybaření a přinášení, stejně tak jako společenský pes.
FCI - KLASIFIKACE:
Skupina 8 – slídiči, přinašeči a vodní psi.
Oddíl 3 - Vodní psi.
Bez pracovní linie.
KRÁTKÝ HISTORICKÝ SOUHRN:
V dávných dobách se Portugalský vodní pes nacházel po celém portugalském pobřeží. Poté, kvůli neustálým změnám v technice rybolovu, bylo plemeno koncentrováno převážně v oblasti Algarve, které je nyní považováno za jejich původní místo narození. Jejich přítomnost na portugalském pobřeží je pravděpodobně velmi dávná a tedy by portugalský vodní pes měl být považován za autochtonní portugalské plemeno.
OBECNÝ VZHLED:
Pes středních rozměrů, bracoid má tendenci k přímočaré až mírné konvexi. Harmonický tvar, vyvážený, silný a dobře osvalený. Značný vývoj svalů v důsledku neustálého plavání.
DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Téměř čtvercového tvaru, délka těla přibližně odpovídá výšce v kohoutku.
Poměr výšky v kohoutku k hloubce hrudníku je 2:1; poměr délky lebky k čenichu je 4:3.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT:
Výjimečně inteligentní, chápe a poslouchá snadno a šťastně jakýkoli příkaz svého majitele. Zvířata se sklonem ke zbrklosti, silnou vůlí, odvážná, rozvážná a odolná vůči únavě. Májí vážný, pronikavý a pozorný výraz, stejně jako pozoruhodné vizuální a čichové schopnosti. Výborný a odolný plavec a potápěč, neoddělitelný společník rybáře, pro něž vykonává množství úkolů jak v oblasti rybolovu, tak při ochraně jeho člunu a majetku. Při rybaření ochotně skočí do moře, aby chytil unikající ryby, potápí se v případě potřeby, například pokud se síť rozpadne nebo se uvolní kabely. Používá se také jako spojení mezi loděmi a loděmi s pobřežím, a to i na velké vzdálenosti.
HLAVA:
Dobře rozložená, silná a široká. Paralelní podélné osy lebky a tlamy.
HLAVOVÁ OBLAST:
Lebka: V profilu je o něco delší než čenich (4:3). Toto zakřivení je zdůrazněno vzadu a occipitální výstupek je výrazný. Viděno zepředu parietální kosti jsou zaobleny s nepatrným prohloubením uprostřed; na přední straně mírně dutá čelní brána se rozkládá na dvě třetiny parietální kosti a oboční oblouky jsou prominentní.
Stop: dobře vymezený a lehce za vnitřními okraji očí.
OBLIČEJOVÁ OBLAST:
Nos: Široký, s dobře otevřenými a pigmentovanými nozdrami. Černý u černých, bílých a znakatých zvířat. U hnědých zástupců je nos stejné barvy jako srst, ale nikdy mramorovaný.
Tlama: rovná, širší u základny než na konci.
Pysky: Silné, zejména v přední části. Commisura nevystouplá. Slizniční membrány (patra pod jazykem a dásněmi) hluboce pigmentované černě, hnědá u hnědých psů.
Čelisti / zuby: silné, zdravé zuby, které nejsou viditelné při zavření úst. Silné a dobře vyvinuté špičáky. Nůžkový skus nebo klešťový skus.
Oči: středně velké; výrazný a zaoblený tvar; dostatečně od sebe a mírně šikmé. Duhovka je černá nebo hnědá a víčka jsou tenká s černým okrajem, s hnědým u hnědých psů. Nevýrazné spojky.
Uši: Nasazené nad oční úrovní, držené proti hlavě, mírně zvednuté zezadu a ve tvaru srdce. Tenké v textuře, jejich konec nikdy nesahá pod krk.
KRK:
Rovný, krátký, zaoblený, dobře osvalený, dobře nasazený a nesený vysoko; spojení s tělem v harmonickém přechodu. Bez hrbolu nebo laloku.
TĚLO:
Horní část: rovná; zarovnaná.
Kohoutek: široký a nevýrazný.
Hřbet: rovný, krátký, široký a dobře osvalený.
Bedra: krátká a dobře spojená se zadkem.
Zadek: dobře rozložený, mírně svažitý se symetrickými a neviditelnými kyčelními kostmi.
Hrudník: široký a hluboký. Jeho spodní okraj by měl sahat k lokti. Žebra jsou dlouhá a dobře rozložená a poskytují skvělou respirační kapacitu.
Spodní linie a břicho: Elegantně tvarované a zmenšené.
OCAS:
Přirozený, středně nasazený, tlustý ve své základně, zužující se směrem ke konci. Neměl by sahat pod patu. Pokud pes zpozorní, stočí se do kruhu, nedosahujíc za střed beder. Je užitečnou pomocí pro plavání a potápění.
KONČETINY
PŘEDNÍ:
Celkový vzhled: Silné a rovné. Vzpřímené. Mírně svažující jsou přípustné.
Rameno: Šikmé v profilu a příčně. Rozvinuté svaly.
Horní paže: Silné a středně velké. Paralelně k hlavní linii těla.
Předloktí: Dlouhé a silně osvalené.
Karpus (zápěstní kloub): silné kosti, širší při pohledu ze předu než ze strany.
Metacarpus (zápěstí): Dlouhý a silný.
Přední část tlapky: Zaoblená a plochá s mírně klenutými prsty střední délky. Srst, která se rozprostírá po celé délce prstů, je tvořena jemnými, bohatými a dlouhými chlupy. Preferovány jsou černé drápy, ale podle barvy srsti mohou být také bílé, pruhované nebo hnědé. Drápy nedosahují země. Silný centrální polštářek a normální tloušťka ostatních polštářků.
ZADNÍ:
Celkový vzhled: Vzpřímené a dobře osvalené. Mírně svažující kolena jsou přípustná.
Hýždě: Silné a dobře zaoblené.
Stehna: Silná a středně dlouhá. Velmi dobře osvalená. Kolenní kloub nevytočen ani dovnitř ani ven.
Dolní stehno: Dlouhá a velmi dobře osvalená. Nevytočená ani dovnitř ani ven. Dobře sešikmená zepředu dozadu. Všechny šlachy a vazy jsou silné.
Koleno: Silné.
Metatarsus (zadní nárt): Dlouhý. Bez paspárů.
Zadní tlapka: Stejné jako přední část ve všech ohledech.
POHYB:
Snadný pohyb s krátkými kroky při procházce; lehký rytmický klus a energický cval.
KŮŽE:
Silná, pružná; ne příliš těsná; vnitřní a vnější sliznice membrány jsou výrazně pigmentovány.
OSRSTĚNÍ
SRST: Celé tělo je hojně pokryto silnou strstí, bez podsady.
Existují dvě druhy srsti: jedna dlouhá a zvlněná a druhá kratší a kudrnatá. První je lehce lesklá a vlnitá; druhá je hustá, matná a tvoří kompaktní válcové kadeře. S výjimkou podpaží a třísel je srst rovnoměrná po celé kůži. Na hlavě je chochol vlnité strsti v dlouhé vlnité variantě a kudrnaté strsti v kudrnaté variantě. Ostrstění uší je delší u dlouhé vlnité varianty.
BARVA: Srst je černá nebo hnědá různých odstínů nebo čistě bílá. V černém nebo hnědém pokrytí je bílá akceptována v následujícím umístění: tlama, chochol, krk, přední hrudník, břicho, špička ocasu a dolní konce končetin, pod lokty a hlezny. Bílé pokrytí nesmí mít znaky albismu, tedy nos, oční víčka a vnitřek úst by měly být pigmentovány černě a hnědě pro hnědé psy.
U tohoto plemene je typické částečné stříhání srsti, když je příliš dlouhá. Zadní končetiny, tlama a část ocasu jsou ostříhány, přičemž na špičce ocasu se nechá chochol v plné délce srsti.
VÝŠKA A VÁHA :
Výška v kohoutku:
Psi: 50 - 57 cm. Ideální výška 54 cm.
Feny: 43 - 52 cm. Ideální výška 46 cm.
Hmotnost:
Psi: 19 - 25 kg.
Feny: 16 - 22 kg.
VADY:
Jakákoli odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu a závažnost, s jakou by měla být posuzována by měla být v přesném poměru k jejímu stupni a vlivu na zdraví a pohodu psa.
ZÁVAŽNÉ VADY:
Hlava: Příliš dlouhá, úzká, plochá nebo špičatá.
Tlama: příliš zúžená nebo špičatá.
Oči: Světlé, příliš vyčnívající nebo příliš utopené.
Uši: Nesprávné nasazení, příliš velké, příliš krátké nebo složené.
Ocas: Těžký, svěšený při činnosti nebo zvednutý kolmo.
DISKVALIFIKAČNÍ VADY:
Agresivní nebo příliš plachý.
Každý pes, který jasně ukazuje fyzické nebo behaviorální abnormality by měl být diskvalifikován.
Velikost: Nadměrný nebo podměrný
Čelisti: Podsazení nebo překrytí.
Oči: Světlé oko, nerovnoměrného tvaru nebo velikosti.
Hluchota: Kognitivní nebo získaná.
Chvost: Zkrácený, rudimentární nebo neexistující.
Nohy: Přítomnost paspárů.
Srst: Srst se liší od popsaných typů.
Barva: Albinismus, mramorované nozdry zcela nebo částečně. Jakékoli jiné zbarvení než popsané typy.
N.B .:
Psi musí mít dvě zdánlivě normální varlata zcela sestouplá do šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci plemene s typickou konformací by měli být použiti pro chov.
